Šedý dům na rohu

Dům v nároží Soukenické a Dlouhé ulice byl ve středověku spojen se sousední budovou čp. 43. Samostatný měšťanský dům se z něj stal až v renesanci, kdy byly zejména interiéry domu výrazně přestavěny. Z konce 16. století také pochází dodnes dochovaný krov. Vysoký trojúhelný štít s postranními volutami dům získal až na konci 18. století. Tehdy byla fasáda členěna šedo-bíle, dnes kontrastují okenní šambrány nebo pilastry ve štítu s okolní omítkou jen nepatrně. Ač se dům nachází v ulici, která se minimálně od konce 18. století nazývá Soukenická, soukeníka bychom mezi obyvateli domu, o nichž se dochovaly záznamy, hledali marně. Během staletí dům ovšem obývali pláteníci a také zámečníci či řezníci. Dnes se v přízemí nachází kavárna, v patře a podkroví apartmány.

Takto fasáda pravděpodobně vypadala v období pozdního baroka a klasicismu (zdroj: encyklopedie města, J. Bloch, J. Novotný, P. Lengál).
Fotografie domu z roku 2000 (zdroj: encyklopedie města, J. Bloch)