Nájemní dům na Špičáku nechalo v roce 1923 postavit Obecně prospěšné stavební družstvo státních zaměstnanců a učitelů, které na dům získalo zápůjčku od Ministerstva sociální péče ve výši 90% stavebních nákladů. Po skončení 1. světové války nabrala bytová nouze dramatických rozměrů a tu se nepodařilo po celou dobu první republiky adekvátně vyřešit. Jak v roce 1938 řekl krumlovský architekt Hans Foschum: “Bylo použito veškerých použitelných místností ve sklepích, v kůlnách i v obecní věznici byli umístěni ti, kteří neměli bytu.“ V roce 1920 požádala obec knížete Schwarzenberga, aby pro své dělníky zřídil byty – na Plešivci tak vznikly dva bytové domy pro Spirovo zaměstnance. Podporu získala i bytová družstva jako bylo to sdružující zaměstnance a učitele. Nájemní dům na Špičáku navrhl stavitel Václav Kovářík v roce 1922. Dům dělený do dvou téměř symetrických křídel spojených schodištěm obsahoval celkově 14 bytů. Na dobu svého vzniku byly byty nadstandardně vybaveny – větší byty měly vlastní koupelnu, nájemníci menších bytů pak sdíleli dvě koupelny v přízemí. Jednoduchá fasáda směrem do dnešní ulice T. G. Masaryka byla ozvláštněna balkóny patřícím k bytům. Celý dům je zakončen polovalbovou střechou, v které se nachází jedno plnohodnotné podlaží. Dům, který v minulém roce oslavil sto let své existence, je zachován v téměř původní podobě včetně původního plotu okolo pozemku.
