Budova nacházející se kus od vlakového nádraží, která původně sloužila jako výtopna, byla postavena na přelomu 60. a 70. let 20. století. Vznikala souběžně s nedalekým sídlištěm Za Nádražím, které měla vytápět. Kromě něj přiváděla teplo také do továrny Jitona. Její projekt vytvořili architekti z pražského Krajského projektového ústavu, kteří pracovali pod vedením Ing. arch. Vladimíra Fencla. Přestože jde o ryze utilitární stavbu, je architektonicky zajímavá. Hlavní fasádu výtopny tvoří vypouklá prosklená stěna, skrze kterou šlo zvenku pozorovat složité technologické systémy nacházející se uvnitř. Kromě samotné kotelny se v budově nacházelo i zázemí pro zaměstnance. Architektonickou kompozici doplňuje vertikála v podobě cihlového komínu před kotelnou. Díky jednoduchým tvarům i použitým materiálům je kotelna zajímavým a v jistém smyslu nadčasovým příkladem českokrumlovské industriální architektury. Byla v provozu od roku 1971, dnes již nefunguje, budova je téměř prázdná a zatím chátrá.
