Krumlov byl postaven na třech meandrech Vltavy. Narozdíl od meandru Starého města s náměstím Svornosti a meandru Latránu si třetí meandr Plešivce (dnešní park) uchoval jiný charakter. Nikdy nebyl zaplněn kompaktní zástavbou a vždy obsahoval vysoké procento nezastavěných ploch. Park se zde ale nachází až od roku 1907.
Stavební vývoj území začal na konci 16. století, kdy byl kolem kaple sv. Martina (tenkrát se na místě dnešní zděné kaple nacházela kaple dřevěná) založen hřbitov, který už se ke kostelu sv. Víta nevešel. Na začátku 17. století pak na místě dnešního parku vznikal jezuitský areál, který byl obehnaný zdí a byl spojen dřevěným mostkem s jezuitskými kolejemi (dnešní hotel Růže). Zahrada sloužila k odpočinku nemocným lidem. Po roce 1662 byla postavena námi sledovaná letní rezidence Jezuitského řádu na místě původních hospodářských dvorců. Podobu budovy určila klasicistní přestavba na přelomu 18. a 19. století, v objektu bychom ale nalezli i prostory renesančního původu. Po zrušení jezuitského řádu v roce 1773 získalo místo užitkový charakter, ač se mu nadále přezdívalo Jesuitengarten („Jezuitská zahrada“). Na konci 19. století pak byl přesunut hřbitov na dnešní místo na Horní bráně a návazně na to se staly zahrady veřejně přístupné. Autorem projektu nového parku byl pravděpodobně Karl Nowaczek, který vycházel ze zásad anglického přírodně krajinářského parku. Ale o samotném parku zas někdy jindy! Sledovaný objekt byl v roce 1995 rekonstruován na potřeby hotelu, samotnou rekonstrukci lze dle NPÚ charakterizovat „nízkým prahem respektu k památkovým hodnotám objektu.“ Z původně uzavřené jezuitské zahrady s letním sídlem se tak stal městský park s přilehlým hotelem.