Dům postavený na jižním svahu nad řekou Vltavou byl postavený v roce 1693. K ražbě mincí, pro níž byl původně dům stavěn, nikdy nesloužil. Pokyn k přestavbě původního renesančního domu dal kníže Jan Kristián I. z Eggenberku a projekt barokní mincovny vytvořil vídeňský architekt Anton Erhard Martinelli. Mincovnu následně realizoval původem italský stavitel Giacomo Antonio de Maggi, který ale na jihu Čech působil více než 40 let. I proto bývá často označován jako Jakub Antonín Maggi. Budova je příkladem barokního slohu, pro nějž je typické například umístění oken v líci s fasádou. Po požáru v roce 1728 byla horní hrázděná část stavby v rámci barokní přestavby provedena jako zděná. Budova sloužila jako obydlí lovčího, později jako ubytovna schwarzenberské gardy, stavební úřad, úřadovna místního soudu, lovčí úřad či okresní archiv. V roce 1999 bylo přízemí objektu rekonstruováno podle projektu architekta Girsy na náštěvnické centrum. V nedávné době proběhla rekonstrukce objektu během níž bylo rekonstruováno 1. patro s cílem vytvořit v objektu zámeckou galerii a byl rekonstruován fasádní plášť. Objektu byl navrácen původní zelený nátěr oken a původní šedý odstín, který je vidět na historické fotografii v komentářích. Béžový odstín získala budova až na počátku 20. století. Šedivý odstín je pro stavby z 18. století v rámci zámeckého komplexu typický a má ho například i nedaleký plášťový most a barokní divadlo. Jedná se tedy o návrat původnímu stavu, jež se získáním patiny po čase ještě potvrdí.
