Dodnes sloužící trafostanice na Plešivci při výjezdu na Větřní byla postavena v roce 1905 a souvisí s počátky elektrického proudu v Krumlově. V roce 1906 se ve městě poprvé rozzářilo veřejné osvětlení. Krumlovští si v tomto dali vcelku načas, například Jindřichův Hradec a Písek byly elektrifikovány o 18 let dříve. Krumlov byl elektřinou zásobován z vodní elektrárny u Vyššího Brodu, zbudované Ignázem Spirem. Elektrárna zkolaudovaná v roce 1903 byla tehdy největší hydroelektrárna v zemi. Veřejné osvětlení v Krumlově zajišťovalo 217 lamp různé svítivosti. Proud se transformoval právě v hlavní trafostanici na Plešivci v místě tehdejší Spirovy papírny, do níž byl veden kabel z Vyššího Brodu pod zemí, což bylo tehdy ještě nezvyklé. Byť dnes trafostanice vnímáme jako ryze technické a často tedy i nevzhledné stavby, tehdy byl elektrický proud něco nového a zázračného. Proto i architektuře samotné trafostanice byla věnována náležitá péče. Slavnostně bylo poprvé město rozsvíceno po slovech tehdejšího starosty Khemetera „Díky všem, kteří své znalosti věnovali tomuto dílu a s přáním ‚Budiž světlo‘ nechte mě zvolat ‚Naše drahé město rosť, vzkvétej a prospívej, sláva!‘. Načež kapela zahrála píseň ‚O du mein Österreich‘.
Krásným příkladem nevědomosti venkovského obyvatelstva o elektřině je vzpomínka pana profesora inženýra Vladimíra Lista, uveřejněná v odborném časopise Elektris:
„Když se stavěla první elektrická dráha z Tábora do Bechyně, přišel jsem jako mladý inženýr na večer do venkovského hostince v tamějším kraji a naslouchal jsem rozhovoru hostů o elektrice. V tomto rozhovoru vykládal starosta: To, že elektrika svítí, tomu rozumím. Elektrárna pumpuje dráty olej až do lampičky a ten v ní hoří, že by však takový olej vytáhl celý vlak do našeho kopce, tomu nerozumím. To se ti inženýři jistě zmýlili. To bylo léta páně 1902.“
Převzato z bakalářské práce: „Od počátku elektrifikace Českého Krumlova, až po jeho připojení do sítě JČE…“ (pozn. název zkrácen), 2011, autor: Michal Pavlík, JU v Českých Budějovicích